MUDr. František Stáně

Spolkový život a osobnosti Kutné Hory 19. století – díl VIII.

František Stáně, Sbírka ČMS

František Stáně se narodil 21. 8. 1814 ve Strakonicích. Po absolvování gymnasia v Písku odešel do Prahy, kde se chtěl věnovat filozofii. Záhy ale došel k rozhodnutí studovat medicínu. Lékařem byl promován v srpnu 1840 a již v roce následujícím přišel do Kutné Hory.

Působil zde nejen jako lékař, ale rychle se zapojil i do veřejného života a do činnosti sociální a kulturní. Po svém příchodu převzal praxi po německém lékaři Dörelovi, stal se lékařem v sedlecké tabákové továrně a lékařem hornickým. Od roku 1845 také zdarma ošetřoval hornické penzisty.

V revolučním roce 1848 se snažil mírnit vášně na obou národnostních stranách. Již roku 1847 organizoval finanční sbírky, z jejich výtěžku po tři týdny rozděloval do chudých rodin kolem 250 porcí masových polévek s chlebem. Na vlastní žádost se stal šéflékařem ve zdejším vojenském lazaretu. Stejně se zachoval i za rakousko-pruské války (1866) nebo v rakousko-bosenské (1880). Spolu s dr. Štětkou měl velkou zásluhu na zřízení městské nemocnice, ve které se po jejím otevření (1868) stal ředitelem.

V letech 1856 až 1894 zasedal v obecním zastupitelstvu. Velmi činným byl v oblasti školství. Do škol investoval nemalé soukromé finanční prostředky. V reálce zřídil chemickou laboratoř (1857), položil základ ke školní knihovně a přispěl k vybavení kabinetů. Sponzoroval i učitelský ústav nebo dívčí školu řádu sv. Voršily, které věnoval knihovnu a finančně se podílel na přístavbě druhého patra školní budovy. Zasloužil se o postavení školy v Záboří n. L. a v Uhlířských Janovicích. Ve třinácti venkovských školách založil knihovny a do každé pořídil na 400 knih. Dále založil např. Tylovu nadaci pro podporování chudých studentů.

Spolu s P. Karlem Vorlíčkem zorganizoval sbírku za účelem restaurování morového sloupu. Coby dlouholetý předseda Archeologického sboru Vocel se podílel na restauraci chrámu sv. Barbory. Vstoupil do celé řady kutnohorských spolků, stál u jejich založení nebo i v jejich čele: Měšťanská beseda, Pěvecký spolek Tyl, ostrostřelci, ... Stáně byl v aktivním styku s nejvýznamnějšími osobnostmi své doby. Léčil Havlíčka, přátelil se s Tylem, během studií v kutnohorském archivu u něj několik týdnů pobývali Palacký a Tomek.

Díky svému zájmu o hornictví a dolování se snažil o obnovení těžby. Sepsal a v roce 1894 vydal Historickou zprávu o kutnohorském dolování ve druhé polovici 19. století. Po nálezu prvního stříbra na Skalce nechal Stáně dokonce (s císařským svolením) v roce 1887 vyrazit tzv. kutnohorský dvouzlatník. Když se v 19. století začalo v Čechách rozmáhat hedvábnictví, pronajal si v okolí Kutné Hory sady a osázel je moruší.

Za své zásluhy získal celou řadu uznání. Mezi ta nejvýznamnější ocenění však patří udělení Zlatého záslužného kříže s korunou (1866) a rytířského stupně Řádu Františka Josefa (1874). MUDr. František rytíř Stáně zemřel 4. 5. 1897.

Josef Kremla, ČMS