Aktuality

Český král, polská koruna a měna, která změnila střední Evropu. České muzeum stříbra představuje v polském Hnězdně výstavu „Václav II. – král český a polský“. Mezinárodní projekt vznikl ve spolupráci s českými a polskými partnery a potvrzuje význam muzea jako odborné instituce s mimořádnými sbírkami a schopností prezentovat české dějiny v evropském kontextu.

Kutnohorské muzeum prezentuje v polském Hnězdně výstavu „Václav II. – král český a polský“, která vznikla ve spolupráci s Českým centrem Varšava a MUK v Hnězdně pod záštitou Jeho excelence Břetislava Dančáka českého velvyslance v Polsku a radního pro oblast kultury Středočeského kraje Mgr. Václava Švendy. Expozice je instalována v galerii Miejského Ośrodku Kultury w Gnieźnie a připomíná jednu z klíčových osobností středoevropských dějin.

Výstava se věnuje osobnosti Václava II. (1271–1305), českého panovníka, který byl roku 1300 korunován v Hnězdně polským králem. Zaměřuje se na období, kdy česká státní moc a hospodářská politika významně ovlivňovaly střední Evropu, a připomíná společné česko-polské dějiny.

Významnou součástí expozice je téma hospodářských a právních reforem Václava II. Zvláštní pozornost je věnována zavedení pražského groše, stabilní měny, která byla uznávána i mimo české země, včetně Polska. S jistou nadsázkou ji lze přirovnat k dnešnímu euru. Vláda Václava II. v Polsku bývá spojována s rozvojem obchodu, zaváděním moderních právních principů a hospodářskou prosperitou.

Slavnostní zahájení výstavy proběhlo ve čtvrtek 29. ledna za účasti ředitelky Českého muzea stříbra Lenky Mazačové, kurátorů výstavy a řady významných hostů. Přítomni byli český velvyslanec v Polsku J. E. Břetislav Dančák, starosta města Hnězdna Michał Powałowski, arcibiskup hnězdenský a primas Polska Wojciech Polak, ředitel Městského kulturního centra v Hnězdně Dariusz Pilak a ředitel Českého centra ve Varšavě Petr Vlček.

K nejcennějším exponátům patří mimořádný gotický deskový obraz ze sbírek Českého muzea stříbra, zobrazující Václava II. při předávání nového horního zákoníku kutnohorským havířům. Dílo bylo pravděpodobně součástí výzdoby kutnohorské radnice a dochovalo se díky záchraně při ničivém požáru města roku 1770. Výstavu doplňují další významná gotická díla ze sbírek kutnohorského a čáslavského muzea a dalších českých institucí.

Projekt vznikl pod kurátorským vedením Josefa Kremly a Kateřiny Vavruškové a je výsledkem odborné a mezinárodní spolupráce.

Výstava je otevřena do 29. března 2026.

Galerie MOK, ul. Łubieńskiego 11, Hnězdno

V pátek 20. listopadu proběhla s grácií poslední vernisáž letošní sezóny, která zahájila výstavu Miroslava Koželuha a jeho přátel „Dotek minulosti“. Na Hrádek přilákala hojné publikum a významné hosty, mezi nimi hejtmanku Středočeského kraje Petru Peckovou a zástupce města Kutné Hora ad. Atmosféra byla přátelská a příjemná, doplněná hudebním doprovodem na harmoniku a lákavým občerstvením.

Setkání autorů Miroslava Koželuha, Petra Dufka a Miroslava Koželuha ml. s veřejností bylo zároveň příležitostí k osobnímu rozhovoru a bližšímu seznámení s jejich dílem.

Výstava vznikla za podpory města u příležitosti 30. výročí zápisu Kutné Hory na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Současné umění vnímáte dlouhodobě jako své pole působnosti. Co vás na něm přitahuje nejvíc a je pro vás spíš způsobem vyjádření, nebo cestou, jak přemýšlet o světě?

Současné umění vnímám jako reflexi společnosti, světa a dění kolem nás. Je pro mě způsobem, jak se dívat na svět z různých úhlů a jak klást otázky, které jinde nezazní. Přitahuje mě jeho schopnost pojmenovávat neviditelné vrstvy reality. V dnešním vizuálně přesyceném prostředí dokáže umění stále překvapivě přesně vyjádřit to, co nelze jednoduše říct slovy. Kurátorská práce je pro mě především hledáním kontextu a souvislostí, jak mezi sebou mohou díla komunikovat, jak prostor proměňuje jejich význam, jak umění není samostatná disciplína, ale prolíná se všemi obory.

Ve výstavě Fabulae de Monte Cuthna jste propojila tři autorky s legendami Kutné Hory. Může současné umění tyto příběhy přenést k nám aktuálněji a silněji?

Určitě. Tyto pověsti v sobě nesou univerzální témata jako je vina, oběť, síla i proměna. Umělkyně je zpracovaly tak, že z nich necítíme odstup středověkého mýtu, ale dotýká se to i nás. Autorky návštěvníka konfrontují otázkami ženské zkušenosti, cykličnosti přírody, ale i s hledáním rovnováhy mezi rozumem a intuicí. Cílem nebylo ilustrovat legendy, ale probudit jejich vnitřní vrstvy.

Hrádek, kde se výstava odehrává, je sám o sobě silným místem. Jak podle vás gotická architektura ovlivňuje vnímání výstavy oproti neutrálnímu galerijnímu prostoru?

Historický prostor přináší jinou hloubku vnímání. Gotické klenby se stávají součástí vyprávění. Na rozdíl od tzv. white cube galerie tu divák vnímá umění nejen očima, ale celým tělem. Výstava tak s architekturou nevede dialog, ale spíš se s ní spojuje.

Popisujete výstavu jako „živý organismus“. Jak tuto metaforu chápat?

Výstava se proměňuje. Je citlivá na prostor, na zvuk, na pohyb lidí. Nejde o statickou expozici, ale o proces, kde se setkávají různé energie – ženské, přírodní, duchovní. Světlo, zvuk, vůně i materiály vytvářejí prostředí, které dýchá. Každá návštěva tak může být jiná.

Je něco, co byste si přála, aby si návštěvníci z výstavy odnesli?

Možná chvíli klidu a ztišení. Pocity, které nelze okamžitě pojmenovat. A vědomí, že i v dnešní době má smysl naslouchat starým příběhům. Protože skrze ně často rozumíme sami sobě víc, než si myslíme.

A nakonec – kdo je Radka Zahradníková?

Jsem kurátorka, kterou baví hledat nové úhly pohledu a překračovat hranice mezi obory. Fascinuje mě, když se výtvarné umění propojuje s filozofií, vědou nebo technologií, když vznikají spojení, která rozšiřují naše vnímání. Ráda bádám, dělám rešerše a nechávám se inspirovat historií, ale zároveň sleduji nejaktuálnější poznatky a tendence ve vědě. Umění pro mě není uzavřený svět, ale otevřený systém. Je to prostor pro dialog, otázky a proměnu.

České muzeum stříbra – Hrádek od 4. července do 13. září 2025 hostí sérii šesti varhanních koncertů v rámci Českého varhanního festivalu. V prostorách historického Rytířského sálu vystoupí špičkoví čeští varhaníci, včetně světově uznávaného Jaroslava Tůmy, který festival slavnostně zahájí.

Série koncertů nabídne komorní a zároveň nevšední zážitek, který propojí špičkovou interpretaci s geniem loci historické Kutné Hory. Součástí programu je rovněž výstava unikátních varhan ze sbírky Sandrika Giovannina de Provolone, která návštěvníkům umožní nahlédnout do technického i zvukového světa těchto fascinujících nástrojů.

Cílem festivalu je nejen přiblížit krásu varhanní hudby širšímu publiku, ale také ukázat bohatou varhanářskou tradici, která k městu Kutná Hora neodmyslitelně patří.

Program koncertů – Hrádek, Kutná Hora 2025:

• Pátek 4. července v 18:00 – Jaroslav Tůma
• Pátek 18. července v 18:00 – Pavel Černý
• Pátek 1. srpna v 18:00 – Vladimír Roubal
• Pátek 15. srpna v 18:00 – Jaroslav Tůma
• Pátek 29. srpna v 18:00 – Jakub Janšta
• Sobota 13. září v 18:00 – Vladimír Roubal

Vstupné na místě: 80 Kč

Místo konání: České muzeum stříbra – Hrádek, Rytířský sál, Kutná Hora

Více informací a podrobnosti k programu najdete na oficiálních stránkách festivalu.